Historie poporodního zavinování

​​

Rituál zavinování se v různých kulturách po celém světě praktikuje po staletí. Ačkoli se jeho podoba může lišit, vždy má jedno společné poselství – poskytnout ženě podporu, péči a uzavření jedné životní kapitoly, aby mohla s novou silou vykročit dál.

​

V České republice se s tímto rituálem setkáváme také pod počeštělými názvy zavírání kostí nebo rituál rebozo/rebozo rituál, v angličtině je známý jako „Closing the bones“, ve španělštině se setkáme s názvy „Cerrada“, „Encaderamiento“ či „Manteo“. Tradiční šátky používané při tomto obřadu nesou v latinskoamerické kultuře označení rebozo či manta, zatímco ve slovanském prostředí se můžeme setkat s názvy svivalník nebo pinta.

 

Slované vnímali zrození jako posvátný přechod, bránu mezi dvěma světy. Ta se otevírá již 40 dní před porodem – už tehdy se v ženě začíná něco dít. Během porodu se žena musí plně otevřít, fyzicky i duševně, aby mohla přivést na svět nový život. Vchází do pomyslného labyrintu, kde se setkává s duší svého dítěte, a stává se průvodkyní touto bránou. V tomto okamžiku je rodící žena je „někde mimo“ mezi dvěma světy“, na pomezí života a smrti. Z labyrintu musí žena zase vyjít a bránu – porod uzavřít, protože co bylo otevřeno, by mělo být zase zavřeno, aby energie a síla neutíkaly pryč.

​

Poporodní zavinování se tradičně provádělo 40. den po porodu – právě tehdy měla být brána uzavřena, aby se žena i dítě mohly plně ukotvit v tomto světě, a ne v něm být jen „na půl“. Proto je prvních šest týdnů po porodu tak důležitých. Během této doby je zásadní odpočívat, dopřát si péči a hlavně nechat o sebe pečovat. To, jak žena prožije šestinedělí a kolik síly v tomto období načerpá, ovlivňuje její další život. Proto je šestinedělí tak důležité a mělo by být posvátné.

​​

Tento hluboký rituál nepřináší jen energetické uzavření po porodu, ale podporuje i fyzickou regeneraci. Zavinutí pomáhá tělu znovu najít rovnováhu – podporuje stažení pánevních kostí, zavinutí dělohy a návrat orgánů na své místo. Posiluje psychickou stabilitu po náročném či traumatickém porodu, císařském řezu nebo dokonce po ztrátě miminka. Může být také formou obřadního ukončení těhotenství a porodu.

​

Zrození dítěte je zároveň zrozením nové ženy – ženy matky, a je to jedinečná proměna, která si zaslouží být vědomě prožita a náležitě oslavena.